Množství kuřáků na celé Zemi, kouření v jiných státech
- celosvětově se odhaduje počet kuřáků za Zemi na 1,3 miliardy
- počet úmrtí v důsledku kouření za jeden rok na 4.800.000 lidí (na Zemi tedy zemře na následky kouření 560 lidí každou hodinu, 13 400 lidí každý den) a toto číslo se průměrně stále zvyšuje
- přes tři čtvrtiny z nich žijí v zemích s nízkými či nižšími středními příjmy (dle HDP), navíc lidé ze zemí s nízkými příjmy jsou si méně vědomi rizik spojených s kouřením, stejně jako zásadního přínosu pro zdraví, pokud kouřit přestanou
- prevalence kouření klesá v posledních dvou desetiletích v zemích s vysokými příjmy,
Úmrtí na nemoci z kouření cigaret na Zemi
- každá vykouřená cigareta zkracuje život o 5 minut
- na Zemi zemře na následky kouření 560 lidí každou hodinu, 13 400 lidí každý den, 4,8 milionu lidí za rok
- za dobu 20. století zemřela na následky nemocí z kouření 1 miliarda lidí (kam se hrabe na toto číslo druhá světová válka, že?)
- na následky kouření umírá celosvětově až 50 % kuřáků.
Statistické prognózy
-
pokud se počty kuřáků budou zvyšovat současným tempem, zemře v roce 2020 na následky kouření 10 milionů lidí.
Kouření v České republice
Množství kuřáků v ČR a počet vykouřených cigaret za rok
-
podle průzkumu Eurobarometr v ČR kouří asi o 2.300.000 lidí
-
kouří 26% populace nad 18 let, zbytek jsou děti a mladiství do 18 let
- za rok se v ČR vykouří cca. 21 miliard cigaret (statistický údaj za rok 2010 a 2011)
Zisk státu – daně za cigarety
- v ČR bylo vybráno na spotřební dani za cigarety 44,986 miliard Kč + daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši cca. 4-5 miliardy Kč
- daň z jedné cigarety – cca. 2,10 Kč (údaj pro rok 2012)
Úmrtí na nemoci z kouření cigaret v České republice
-
v ČR zemře každý rok z nejrůznějších důvodů asi 100.000 lidí, z toho na nemoci spojené s kouřením zemře v ČR každý rok asi 18.000 lidí (což se dá přirovnat vyhlazení celého jednoho okresního města), tzn. asi 350 lidí za týden(plné jedno dopravní letadlo lidí, asi 50 lidí denně!) – to je jako by každý den spadl z mostu autobus naplněný 50 lidmi
-
průměrně si kuřák svým kouřením zkrátí život o 15-18 let!
-
z celkového počtu 18.000 lidí ročně zemře 8.000 lidí na kardiovaskulární nemoci (nemoci srdce a cév), 7.000 lidí na různé typy rakoviny, 2000 lidí na respirační onemocnění (CHOPN, emfyzém) a 1000 lidí na ostatní onemocnění
-
dvě třetiny lidí, kteří zemřeli na nemoci z kouření cigaret jsou mladší 65 let
-
každé páté úmrtí v ČR (20% všech úmrtí) je ovlivněno nemocemi z kouření cigaret
-
každá cigareta zkracuje život asi o 5 minut
- každý 7. kuřák umírá na ozáření, protože kouř z cigaret obsahuje radioaktivníPolonium 210 a Olovo 210, z 1000 kuřáků jich na tuto příčinu umírá 138; zajímavostí je, že kdo vykouří 40 cigaret za den, dostane za 6 dní takové radioaktivní ozáření, jako by si nechal udělat rentgenový snímek plic
- kouření způsobuje zhruba 15 % všech onemocnění srdce a cév, na které v současné době umírá 53 procent lidí v ČR
- kuřáci umírají průměrně o 15 let dříve
Kouření dětí
-
9 z 10 kuřáků začne kouřit před 18. rokem a proto je kouření někdy nazýváno dětskou nemocí (je tedy zřejmé, že většina kuřáků začala se svou závislostí ilegálně a ve věku, kdy se sami nedokázali adekvátně rozhodnout a zhodnotit všechna rizika spojená s kouřením)
- průměrný věk 1. cigarety kolem 10 let
-
každý den v ČR začne kouřit 100 dětí
-
děti v Praze vykouří svou první cigaretu v 9,5 letech, v celé ČR je to pak kolem 10. roku věku!
-
aktivně v ČR kouří 2.300.000 lidí, zhruba 250.000 z toho jsou děti a mládež do 18 let (informace 2011)
-
alarmující je i to, že kouří více dívek než chlapců
-
80 % drogových závislostí začíná společnou konzumací drog v partě a je tomu tak i se začínajícími kuřáky
-
pokud kouří oba rodiče, je pravděpodobnost vzniku kuřáctví u dítěte 4× vyššínež u dítěte z nekuřácké rodiny
Aktivní a pasivní kouření žen v těhotenství, těhotné kuřačky
-
v současné době je přibližně 9-13 % těhotných žen aktivními kuřačkami
-
36,6 % těhotných žen jsou pasivními kuřačkami
-
děti matek, které byly během těhotenství vystaveny pasivnímu kouření nebo kouřily, se rodí asi o 150 g lehčí, což je výrazný hendikep pro jejich další život
-
riziko samovolného potratu je zvýšeno asi o 50%
-
perinatální úmrtnost (tj.úmrtnost v rozmezí 20. týden těhotenství až 28. den po porodu) je zvýšena o 50%
-
aktivní kouření matky a vystavení dítěte pasivnímu kouření po narození zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence 2,5 – 3,5krát
Pasivní kouření a nemoci
-
pasivní kouření, tedy neaktivní vdechování cigaretového kouře, který vytváří aktivní kuřák, způsobí úmrtí 3.000 lidí v ČR za 1 rok
-
i krátkodobé vystavení pasivnímu kouření (již po 30 minutách jsou patrné změny v průtoku krve koronárními cévami) má velký vliv na ischemickou chorobu srdeční – pasivní kuřáci mají o 23% zvýšené riziko tohoto onemocnění, které se může projevit jako infarkt myokardu, angina pectoris nebo náhlé úmrtí.
-
riziko infarktu myokardu je téměř dvakrát vyšší u lidí, jejichž partner kouří, nebo kteří musí pracovat v zakouřeném prostředí
-
pasivní kouření zvyšuje riziko cévních mozkových příhod (“mozková mrtvice”) až o 82%
-
riziko onemocnět rakovinou plic při vystavení pasivnímu kouření vzrůstá průměrně o 20%.
-
rakovina nosních dutin a nosní sliznice je až 3 krát častější u pasivních kuřáků, než u lidí, kteří nejsou vystaveni pasivnímu kouření.
-
infekce dýchacích cest u dětí jsou nejčastějším akutním onemocněním v dětství, tabákový kouř zvyšuje riziko infekcí dýchacího systému u dětí 1,5 -2krát
-
výrazné snížené jsou plicní funkce u dětí (například objem plic), jejichž matky v těhotenství kouřily i u těch, které jsou vystaveny pasivnímu kouření v dětství.
-
zhoršení příznaků nemoci bylo pozorováno u lidí trpících alergiemi, jako jsou alergické astma, atopický exém a alergická rýma, pokud kouřili a také pokud byli vystaveni pasivnímu kouření.
- zákaz kouření v uzavřených prostorách by znamenal snížení frekvence infarktů o 17% (ročně platíme 540 miliard Kč ze zdravotního pojištění jen za zbytečné hospitalizace na infarkt myokardu u pasivních kuřáků)
Pasivní kouření, infakrt myokardu a kardiovaskulární nemoci
-
i krátkodobé vystavení pasivnímu kouření (již po 30 minutách jsou patrné změny v průtoku krve koronárními cévami) má velký vliv na ischemickou chorobu srdeční – pasivní kuřáci mají o 23% zvýšené riziko tohoto onemocnění, které se může projevit jako infarkt myokardu, angina pectoris nebo náhlé úmrtí.
-
riziko infarktu myokardu je téměř dvakrát vyšší u lidí, jejichž partner kouří, nebo kteří musí pracovat v zakouřeném prostředí.
- pasivní kouření znamená pro cévy téměř stejné riziko jako aktivní kouření (80-90% rizika)
- zákaz kouření v uzavřených prostorách by snížil výskyt infarktu myokardu u pasivních kuřáků o cca. 17%
- ročně platí zdravotní pojišťovny 540 miliard Kč jen za zbytečné hospitalizace uinfarktů u pasivních kuřáků
Pasivní kouření u dětí
-
zánět středního ucha – studie jednoznačně prokazují zvýšené riziko tohoto onemocnění u dětí vystavených pasivnímu kouření. Komplikací a následkem onemocnění může být poškození až ztráta sluchu.
-
chronické dýchací obtíže u dětí jako opakovaný kašel, sípot a zvýšená tvorba hlenu je pozorována často u dětí vystavených pasivnímu kouření. Odhaduje se, že těmito obtížemi trpí 1,2 – 2,4krát častěji než děti, které pasivnímu kouření vystaveny nejsou.
Věk dětí a začátek kouření
- děti v Praze začínají kouřit v průměru v 9,5 roku
- aktivně v ČR kouří 2 300 000 lidí, zhruba 250 000 z toho jsou děti a mládež do 18 let!!!
Kouření dětí a dospívajících ve vztahu k pohlaví
- ve věku pod 18 let je alarmující, že kouří už víc dívek než chlapců.
Nemoci z kouření cigaret, rakovina a zdraví kuřáka
Kardiovaskulární a interní nemoci
-
nejčastější příčinou smrti v důsledku kouření jsou nemoci srdce a cév (především infarkty, mrtvice a uzavírání cév na nohou)
-
chronická plicní onemocnění jsou z cca. 75% způsobena kouřením cigaret
-
statisticky je vyšší riziko u kuřáků, že onemocní šedým zákalem (kataraktou)
-
kuřák má dvojnásobné riziko, že onemocní diabetem (cukrovkou)
-
kuřáci mají prodloužené hojení ran – průměrně si poleží v nemocnici asi o 3 dny déle než nekuřáci
Rakovina
-
kuřáci mají 25x vyšší pravděpodobnost, že onemocní zhoubným onemocněním oproti nekuřákům
- kouření tabáku způsobuje 25-30% onkologických onemocnění (ze 100% všech rakovin v ČR)
-
z celkové skupiny 100% pacientů s rakovinou močového měchýře, je 60% kuřáků, kouření tedy zásadně ovlivňuje rakovinu močového měchýře
-
z celkové skupiny 100% pacientů s rakovinou slinivky břišní, je 30% kuřáků, kouření tedy ovlivňuje rakovinu slinivky břišní
-
kouření v kombinaci s alkoholem zvyšuje riziko vzniku nádorů, tedy rakoviny v dutině ústní, hltanu, hrtanu a jícnu
Rakovina plic a statistiky
-
ze 100% všech pacientů s rakovinou plic je 90% kuřáků
-
z celkové skupiny všech kuřáků, se nádory plic vyskytují až u 24% kouřících osob
-
nádory plicní tkáně vznikají nejčastěji za 20-30 let od začátku kouření (záleží to na počtu vykouřených cigaret, po 150.000 cigaretě pravděpodobnost vzniku nádoru plic velmi rychle stoupá)
-
30% rakoviny plic nekuřáků je způsobeno pasivním kouřením!
-
pokud jste kuřák, jste vystaven 13x většímu riziku vzniku rakoviny plic, než kdyby jste nekouřil
-
12% lidí s nádory plic přežije, 60% pacientů se vrací ke kouření tabáku
Kouření a neplodnost u mužů
- snížení počtu spermií v průměru o 22 % (v maximu o 57 %)
- snížení hustoty spermií v průměru o 13 – 17 %
- snížení výskytu normálně vyvinutých spermií průměrně o 17 %
- kouření způsobuje 20% poruch erekce
Kouření a neplodnost u žen
- po přerušení užívání antikoncepce otěhotní hned při prvním menstruačním cyklu 38 % nekuřaček, ale jen 28 % kuřaček
- během 5 let po skončení užívání antikoncepce se nepodaří otěhotnět asi 5 % nekuřaček, 11 % středně silných kuřaček (10 – 20 cigaret denně) a 20 % silných kuřaček (20 a více cigaret za den)
- riziko neplodnosti u kuřaček bylo ve srovnání s nekouřícími ženami o 60 % vyšší
Statistická úspěšnost při odvykání kouření
- nikotinu je závislých kolem 85 % kuřáků
-
70% dospělých kuřáků by chtělo přestat kouřit (z toho vyplývá, že téměř 2 miliony lidí v ČR si denně kupují cigarety, i když by raději nekupovali!)
-
kolem 40 % kuřáků, tedy asi milion lidí, zkusí každý rok přestat, naprostá většina bez pomoci lékaře či centra pro léčbu závislosti na tabáku a bez léků.
-
pokud se kuřák rozhodne přestat sám bez pomoci léků a terapie, má asi 3% šanci na úspěch – to znamená, že jen 3 lidé ze sta zvládnou rok nekouřit
-
pokud navštíví lékárnu a koupí si náhradní nikotinové přípravky, zvýší se jehošance na 10%
-
pokud vyhledá odbornou pomoc, např. poradnu pro odvykání kouření, s pomocízkušeného terapeuta nebo centra má velmi optimistické vyhlídky – přes 40% šanci na úspěch!
-
průměrně je úspěšný pátý pokus při odvykání kouření (z toho plyne, že je lepší rovnou vyhledat odborného lékaře nebo centrum než se opakovaně zkoušet martně odvykat)
Kouření zdravotníků a mediků
- kouří 16% lékařů
- kouří 40% sester
- kouří 20% mediků
Odvykání kouření a léky
-
Substituce nikotinu nebo braní bupropionu, zdvojnásobují úspěšnost odvykání (maximálně 25% abstinence při intenzivní intervenci), vareniklin ji ztrojnásobuje.
-
při dlouhodobém, 6 měsíčním užívání byla úspěšnost abstinence dokonce 44%.
Kouření cigaret v psychiatrických léčebnách – některé statistiky
- v psychiatrických léčebnách kouří asi 80-88% pacientů, ale jen 2 ze 100 to mají uvedeno ve zdravotnické dokumentaci
Detoxikace organismu
-
když někdo kouří celý život (např. do 50 let) a náhle přestane, riziko rakoviny se u něj sníží na hodnotu nekuřáka až po 10-15 letech (to znamená, že kdyby najednou všichni lidé přestali v ČR kouřit, výskyt rakoviny by se snížil až za 10-15 let!)
Odvykání kouření s elektronickými cigaretami
Ostatní statistické údaje a fakta
Těžké kovy
- v organismu kuřáka je 5x více kadmia (jedovatý těžký kov) než v těle nekuřáka
Radioaktivní látky Polonium-210 a Olovo-210
- kdo vykouří 40 cigaret za den, dostane za 6 dní takové radioaktivní ozáření, jako by si nechal udělat rentgenový snímek plic
- podle studie Karagueuziana a jeho týmu způsobují radioaktivní látky z cigaret Polonium 210 a Olovo 210 způsobí 138 úmrtí na 1 000 kuřáků za 25 let
Ekonomika a kouření cigaret
- roční náklady ČR na léčbu kuřáků činí přibližně 80 miliard Kč, oproti tomu je příjem z daní tabákových výrobků pouze asi 35 miliard Kč, kouření tedy výrazně zatěžuje zdravotní systém ČR a společnost jako celek tedy na kuřáky značně doplácí.
Vodný dýmka – fakta, statistika
- 87% mediků v Praze zkusilo vodný dýmku
- jedna seance znamená asi 30-300 cig.!!! (chladný kouř = kuřák šlukuje koncentrovaný kouř výrazně více, přijme tak mnohem více škodlivin!)
- 1 seance = 20% CO v krvi – přiotravení oxidem uhelnatým
Zdroje statistik:
- ČSÚ – český statistický úřad
- WHO – světová zdravotnická situace
- doc. MUDr. Eva Králíková, CSc.
Zdroj: kurakova-plice.cz