Německá agentura INSA provedla minulý měsíc průzkum veřejného mínění, kterého se zúčastnilo 2 556 respondentů z celého Německa. Místopředsedkyně frakce Evropského parlamentu Evropa svobody a přímé demokracie Beatrix von Storch (AfD) uvedla, že průzkum jasně ukázal nárůst kritiky politiky otevřených hranic. Pouze 7 procent respondentů podporuje evropskou politiku otevřených hranic s neomezenou migrací.
Výsledkem průzkumu je jasné odmítnutí politiky posledních let s nekontrolovanými migračními toky. Celkem 85 procent respondentů chce chránit evropské hranice a řídit migraci. 19 procent respondentů se domnívá, že vnější hranice EU mají být uzavřeny po vzoru Austrálie žadatelům o azyl, s tím že azylové řízení by mělo být prováděno mimo území EU, tzv. australský model.
Je důležité, že mnoho lidí chce, aby se zabránilo odmítnutí žadatelů o azyl až na území EU. Žadatelé o azyl jsou nyní tolerováni na území EU a po celá léta je jim zaručena nezbytná životní úroveň podle zákonů té země, kde žádají o azyl.
Pouze úplná implementace australského modelu může zabránit příchodu do Evropy migrantům, kteří nemají naději na získání azylu a nebudou tak cestovat přes Středozemní moře. Je dobře, že Itálie konečně učinila kroky a uvažuje o použití námořnictva v pobřežních vodách Libye proti nelegální migraci.
Již třetím rokem nás Evropská komise, mainstreamová média, nestátní neziskové organizace a George Soros vydírají dojemnými příběhy o uprchlících ze zemí rozvrácených válkou. Pokud šlo o Sýrii, věřili jsme tomu. Jisté pochybnosti vyvstaly, když se migrační vlna z Řecka a Balkánu přesunula do Libye a Itálie. Na některých webech, označovaných za konspirační, se začalo naplno mluvit o gigantickém obchodu s lidmi organizovaném africkými pašeráky, italskou mafií a s ní spolupracujícími nestátními neziskovými organizacemi.Před nedávnem tuto doměnku potvrdil Dětský fond organizace spojených národů (UNICEF), který svým šetřením zjistil, že značná část tzv. dětských uprchlíků do Evropy nikdy nechtěla. Byla k cestě přes moře donucena násilím.
Zdroj: Prvnízprávy