Otázka přistěhovalectví, zejména z muslimských zemí, je ve vrcholící rakouské předvolební debatě všudypřítomná. Nejvíc byl slyšet předseda lidové strany (ÖVP) a dosavadní ministr zahraničí Sebastian Kurz, který je favoritem na budoucího kancléře.
„Je třeba o tom hovořit otevřeně, ne věci zamlčovat,“ hájil nedávno kancléř a šéf sociálních demokratů (SPÖ) Christian Kern kontroverzní předvolební video, v němž se objevil. Ve spotu natočeném ve vesnické restauraci jedna volička říká: „Nejsem rasistka, ale je nepřijatelné, když vidíme ženy nosící burky, mám strach ve své vlastní zemi.“
Kurz navrhl snížit měsíční sociální příspěvky pro migranty zhruba o třetinu na 560 eur na osobu a zavřít muslimské školky, které podle něj vytvářejí „paralelní společnost“. Favorit voleb ovšem chystá i omezení příspěvků pro občany zemí EU, kteří se do Rakouska přistěhují a neprokážou, že tu dlouhodobě pracovali. Přístup do rakouského sociálního systému by měli lidé obecně získat až po pěti letech pobytu.
Konkurence zprava, protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ), reagovala slogany jako „Islám k Rakousku nepatří“ nebo požadavkem na zřízení postu ministra „na ochranu vlasti a převládající kultury“.
„Dominujícím tématem je přístup Rakouska k migraci a azylové politice,“ potvrdil ČTK vídeňský politolog Thomas Meyer. Obě vládní strany, tedy lidovci i sociální demokraté, se podle něj od roku 2015 „zřetelně posunuly doprava“. To politolog dokládá například na tom, že obě jsou pro zřizování přijímacích center pro migranty už v Africe, obnovují hraniční kontroly a chtějí bojovat proti „sociálnímu turismu“.
Vídeňanka etiopského původu Furaha Msakyová považuje rakouskou debatu o migraci za „extrémní“. „Je přece důležité, aby země přijímaly lidi, kteří se opravdu ocitli v těžkostech. V tuto chvíli je migrace prezentována jako snadná cesta do Evropy, i když je pravda, že mezi uprchlíky je i mnoho ekonomických migrantů. Z tohoto pohledu politiky chápu,“ řekla ČTK. Na příkladu své rodiny se však snaží ukázat, že problém není černo-bílý. „Já pocházím ze země, kde byla skutečně bída a my jsme opravdu museli odejít,“ řekla mladá žena.
V alpské republice v roce 2015 požádalo o azyl 90.000 lidí a o rok později 42.000. Letos počet žádostí o azyl v Rakousku podle dosavadních informací zřejmě zdaleka nepřekročí stanovenou horní hranici 35.000. Podle úterního vyjádření rakouského ministerstva vnitra požádalo v prvních osmi měsících letošního roku v Rakousku o azyl zhruba 17.000 lidí.
Podobně to vidí i většina dalších Rakušanů náhodně oslovených ČTK. „Jsou tady důchodci, kteří berou 600 nebo 700 eur měsíčně. A uprchlíci dostávají víc a ještě si stěžují na Rakousko. To podle mě není spravedlivé,“ vyjádřil typický názor Josef Holzer v dolnorakouském Retzu, necelých 15 kilometrů od Znojma.
Ne všichni Rakušané ale obavy z nejnovějších žadatelů o azyl sdílejí. „Téma migrace je nastolováno jenom proto, aby se jím překryla ostatní témata. Migrace tu byla vždy a vždy bude,“ řekl ČTK Andreas Bayer z Retu, který se představil jako státní zaměstnanec a otec dvou dospívajících dětí. „Kdyby se našlo evropské řešení a kdyby východní státy více pomáhaly s přijímáním uprchlíků, problém by vůbec nebyl. Jsem spíš zklamaná, že některé členské státy EU říkají, že se na tom nechtějí podílet,“ doplnila ho jeho kolegyně Elisabeth.
Zdroj: eurozpravy.cz