Před rokem bylo v Německu rozhodnuto o symbolickém odškodnění sovětských válečných zajatců z 2.světové války. Zatím odškodné 2.500 euro dostalo jenom 367 bývalých zajatců. Proč tak malý počet?
Téměř před rokem – 21 května 2015 – německý Bundestag rozhodl vyplatit „symbolické odškodnění“ ve výši 2.500 euro bývalým sovětským vojákům, kteří byli zajati Němci během druhé světové války. Příslušná směrnice vstoupila v platnost dne 14. října téhož roku a platby byly svěřeny Spolkovému úřadu pro centrální služby a otevřené majetkové otázky (Bundesamt für Zentrale Dienste und offene Vermögensfragen, BADV).
Od té doby pak Úřad obdržel 1.152 žádostí od bývalých sovětských válečných zajatců se žádostí o výplatu těchto dávek. Peníze dostalo zatím jen 367 lidí, potvrzuje BADV. Proč tak málo?
Loňské rozhodnutí nebylo jednoduché pro německé poslance. Spory o odškodnění bývalých sovětských válečných zajatců se protahovaly v Německu po celá desetiletí.
Někteří poslanci dokonce odmítali uznat, že zajatci patří mezi oběti nacismu, kterým od roku 1956, Německo zaplatilo celkem více než 70 miliard euro. Jiní říkali, že pokud se budou vyplácet dávky zajatcům, tak všem bez výjimky, jak bývalým válečným zajatcům z protihitlerovské koalice, tak vojákům wehrmachtu, kteří byli v sovětském zajetí.
Zplnomocněnec německé vlády pro jednání s Ruskem, zeměmi Střední Asie a Ukrajinou sociální demokrat Gernot Erler , stejně jako ostatní sociální demokraté, odmítají tyto připomínky. Vojáci z jakéhokoli jiné armády nebyli v německém zajetí podrobeni takovému ponižování a útlaku jako váleční zajatci Rudé armády.
„K nim se chovali jako k vězňům z koncentračních táborů, „snažil se přesvědčit své oponenty Erler,“ z tohoto důvodu nejde o obvyklé válečné zajatce“.
Podle odhadů německého historika Rolfa Kellera Wehrmacht zajal od 5,3 do 5,7 milionu sovětských vojáků. „Minimálně 2,6 milionu, pravděpodobně ale 3,3 milionu zemřelo v německém zajetí,“ řekl Keller v rozhovoru pro DW,“ úmrtnost zajatců z jiných armád nebyla větší než dvě procenta.“
„Pro zajatce z Rudé armády byly zřízeny speciální tábory v nacistickém Německu, v kterých bylo od 20.000 až do 50.000 lidí. Tábory byly zpravidla na prázdných pozemcích, ohraničených ostnatým drátem se strážními věžemi. Žádné chaty nebo toalety. Vězni si lžícemi vykopali díry v zemi, aby měli kryt proti povětrnostním vlivům. Na úmrtním listu bylo často napsané „udusil se v díře.“ Živili se smrkovou kůrou, vyhrabávali červy. Na 300 lidí denně zemřelo hladem a nemocemi,“ přibližuje podmínky zajateckých táborů pro vojáky z Rudé armády Rolf Keller.
Jeden z těchto bývalých táborů „Stalag 326“ byl na okraji města Holte-Stukenbrock – na začátku května loňského roku místo navštívil spolkový prezident Joachim Gauck. Ve svém projevu během pohřebního obřadu na památku obětí sovětských válečných zajatců je označil jako oběti nacismu a zacházení s nimi popsal jako „barbarskou nespravedlnost a porušením všech civilizovaných norem.“
Prezident požívá v Německu nejvyšší morální a etickou autoritu, a tak jeho slova nezůstala bez následků. Nakonec přesvědčil skeptiky mezi německými poslanci na zasedání rozpočtového výboru Spolkového sněmu. Oni jednomyslně schválili návrh na zaplacení symbolického odškodnění bývalým sovětským válečným zajatcům.
Zbořil: Politici si mění historii 2.světové války jak potřebují
Jak získat odškodnění?
Chcete-li získat toto odškodnění, je třeba podat žádost do BADV. Je nutné žádost doplnit vyplněným formulářem, který je i v ruštině na stránkách BADV.
Vedoucí pracovní skupiny BADV Steffi Hampel vysvětlil pro DW, že většina žádostí není zcela vyplněna, nejsou ověřené podpisy nebo kopie dokladů potvrzujících skutečnost, že byl žadatel v německém zajetí v období od 22. června 1941 do 8. května 1945 ..
„Odškodnění bylo odepřeno těm, kteří se dopustili válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti a také osobám, které během uvedeného časového období sloužili u německé policie, bezpečnostní policie (SIPO), tajná státní policie (Gestapo), bezpečnostní služby (SD), bezpečnostních složek (SS), včetně Waffen SS, nebo úderné jednotky ( CA), „uvedl Steffi Hampel, “ ale je to zanedbatelná část žádostí, asi dva tucty, které nevyhovují na základě těchto skutečností.“.
Termín pro podání přihlášek – 30 září 2017. Pro více informací v ruštině lze získat referenční číslo na internetových stránkách BADV a konkrétní pomoc při vyplňování dotazníku mají za úkol pracovníci diplomatických misí Německa, v zemích bývalého Sovětského svazu.
Foto: Everett Historical / Shutterstock.com
Zdroj: prvnizpravy.cz