Pokaždé, když se v USA odehraje útok střelnými zbraněmi, objeví se hlasy požadující revizi Druhého dodatku Ústavy USA zaručující americkým občanům právo na soukromé držení zbraní. Zastánci dodatku tvrdí, že američtí občané se díky tomu mohou sami bránit a případně i zabránit teroristickým útokům uskutečněným muslimskými extrémisty. Samotní američtí muslimové ale též mohou práva využít a zbraně si pořídit – mimo jiné z obavy z útoků ze strany protimuslimsky naladěných amerických občanů.
Kolik z muslimů, tvořících 1% americké populace, drží zbraně, není známo. Americké noviny New York Times nicméně naznačují, že roste počet muslimských držitelů zbraní obávajících se o své bezpečí. Podle výzkumné agentury Pew Research Center skoro polovina vyzpovídaných muslimských respondentů prožila diskriminaci, 32% cítilo, že se na ně pohlíží s podezřením, 19% bylo uráženo a 6% bylo dokonce fyzicky uráženo a napadeno.
Nedůvěře čelí muslimové i v rámci obchodů se zbraněmi. Některé z nich se hrdě honosí titulem „Muslim-free zones“ („zóna bez muslimů“). Zákaz vstupu muslimů vedl k některým žalobám, obchody to přesto neodradilo toto logo stále používat.
Nicméně, američtí muslimové stále mají možnost využít Druhého dodatku Ústavy USA a zbraně si legálně pořídit, i za když v samotném obchodě se zbraněmi se na ně dívají s podezřením. Např. Sheima Muhhamadová zatoužila vlastnit zbraň po hrozivém setkání s cizincem na parkovišti obchodu s potravinami, kde pracovala. „Cítila jsem se jako vetřelec,“ popisuje atmosféru v obchodu se zbraněmi.
Podle Nezara Hamzeho, zástupce šerifa z Broward County na Floridě, mají muslimové „mentalitu obětí nebo mentalitu přistěhovalců“ co se týče vlastnictví zbraní. Bojí se, že pokud si pořídí zbraň nebo s ní budou střílet na střelnici, budou zařazeni na nějaký seznam, tvrdí 41letý syn imigranta z Libanonu. Podle Hamzeho však se tím dobrovolně připravují o Ústavou USA dané právo, které mají všichni američtí občané včetně nich. Sám říká, že „raději budu ji (zbraň) mít a nebudu ji potřebovat, než abych ji potřeboval a neměl ji.“
Hanze je aktivní v Council On American Islamic Relations Florida, jehož výkonný ředitel, Hassan Shibly, též vlastní zbraně – jmenovitě dvě útočné pušky. Syn syrských imigrantů tvrdí, že se stal jejich majitelem „neochotně“ poté, co mu někteří známí z donucovacích orgánů poradili, aby si pořídil zbraně pro ochranu sama sebe a své rodiny z důvodu zvyšujícího se počtu výhružek smrti na jeho adresu. „Nejsme vlastníci zbraní kvůli islámu. Jsme vlastníci zbraní kvůli násilí páchanému v této zemi vůči menšinám,“ obhajuje se Shibly.
Obdiv k zbraním je v americké kultuře hluboce zakořeněn a dotýká se i amerických muslimů. 22letý Ahmad Aboukar je entuziastickým kolektorem zbraní. Má v držení několik útočných pušek a několik ručních zbraní. USA podle něj byly postaveny na principu vlastní soběstačnosti a svobody a oboje vlastnictví zbraně zajišťuje. Ačkoliv Aboukar vyznává hodnoty vlivné Národní střelecké asociace (National Rifle Association – NRA), nepřidal se k ní, protože je podle něj příliš svázána s jednou politickou skupinou a ideologií.
Členové NRA bývají většinou bílí mužové milující zbraně volící Republikánskou stranu. Tato skupina lidí je často též osočována z výrazně protiuslimských postojů. James Lee Rigsbee II spadá do této klasické šablony až na to, že je muslimem. Jeho manželka Janice Rigsbee je též hrdou členkou NRA. Oba dva jsou konvertité k islámu.
K NRA patřil i Raja’ee Fatihah, který stále považuje organizaci s „dobrým účelem“, která je ale někdy „poněkud extrémní“ co se týče politiky, kterou prosazují. Fatihah se pokoušel vybudovat vztahy na „Muslim-free“ střelnici. Nedopadlo to podle jeho představ, jakmile zdejší lidé zjistili, že je muslim, chtěli, aby odešel.
Adam Abutaa, syn palestinských přistěhovalců, má trochu odlišnou zkušenost. Se svými přáteli si chodí zastřílet na střelnici, kde si dávají pozor, aby nemluvili arabsky. Podle něj nicméně skutečnost, že má zájem o zbraně a je jejich držitelem, pomáhá překonat bariéry a ukázat ostatním nemuslimským Američanům, že muslimové nechodí pouze do mešity a mají podobné zájmy.
Zdroj: eurozpravy.cz