Hlavnímu Libanonskému městu, Bejrůtu, se přezdívalo perla orientu. Celém Libanonu pak Švýcarsko Blízkého východu. Šlo o velmi tolerantní zemi, která přijímala lidi všech ras a národů. Muslimové posílali své děti studovat do škol v Libanonu. Ti potom zůstavali pracovat v této zemi.
Demografická křivka se přelomila někdy na začátku sedmdesátých let, kdy se muslimové díky masivní imigraci a vyšší porodnosti stali většinou a křesťané již tvořili menšinu.
Jak rostl počet muslimů, země byla méně a méně tolerantní. Muslimové požadovali nová práva. Po čase se spojili a vyhlásili džihád nemuslimům. Muslimové začali chodit před kostely a střílet křesťany, tato vlna nebývalého násilí nastartovala občanskou válku v Libanonu.
Muslimové jako většina, navíc podporovaná okolními zeměmi, měli navrch. Křesťané v Libanonu čekali pomoc USA, Británie či Francie, ale nikdo se o to nezajímal. Arabská Libanonská Armáda, plná muslimu a Palestinců, začala masakrovat křesťanská města v Libanonu. Když levičáci, kteří předtím pouštěli do země muslimy, protestovali, protože prý stojí na jejich straně, byli označeni za užitečné idioty ne lepší než ostatní křesťané.
Jediní, kdo pomohl byli Izraelci, kteří vycvičili a napomáhali křesťanským libanoncům. Později Izraelská armáda přímo zasáhla. Dnes je Libanon v rozkladu. České ministerstvo zahraničí varuje před cestou do této země. Některé oblasti jsou dokonce stále pod kontrolou mírových sil OSN a v posledních parlamentních volbách vyhrálo teroristické hnutí Hizballáh.