Na počátku migrační krize někteří „sluníčkáři“ argumentovali tím, že se do Evropy dostávají také vzdělaní lidí. Inženýři nebo doktoři, kterých je nedostatek. Je sice pravda, že Sýrie patřila na blízkém východě k zemím, kde je vzdělanost na tamní poměry relativně vysoká, problém je však, že většina migrantů směřuje do Evropy z jiných zemí.
Do Španělska přišlo jen za polovinu července okolo 6000 migrantů a to zejména ze zemí subsaharské Afriky, z Maroka, Guineje, Mali a Pobřeží slonoviny. Do Itálie pak za 14 dní dorazilo na 600 migrantů většinou z Tunisu, Eritreje, Súdánu a Nigérie. Řecko přijalo za stejné období 1300 migrantů ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, Kamerunu a Konga.
Oblast, ze kterých přichází většina migrantů, už ani náhodou nepatří k těm, odkud by lidé utíkali před válkou. Naopak se jedná o chudé země s velkou mírou negramotnosti. Analfaberů je v této oblasti 40 až 60 %. Vysoká míra negramotnosti je také v Afghánistánu a to téměř 70%. Dá se tedy předpokládat, že co se vzdělanosti týče, do Evropy přichází spíše než inženýři a doktoři analfabeti či šamani.
Tyto země navíc vykazují vysokou míru zločinnosti se slabou vymahatelností práva. Tamní lidé také „trpí“ velmi nízkým průměrným IQ. Například v Guineji je průměrné IQ 67 bodů, zatímco v České Republice 98. V naší zemi je IQ pod 70 považováno za mentální retardaci.
Pokud se tedy podíváme na země, odkud migranti pocházejí, je nám zcela jasné, že tihle lidé nebudou projektovat letecké motory. Spíše se stanou pro společnost přítěží.