Další a další islamistické atentáty na naši civilizaci ani nestíháme komentovat. Jeden překrývá druhý, pro jeden se (mediálně) zapomíná na předchozí. Poprava šestaosmdesátiletého kněze na severu Francie je něco tak obludného, že se nepochybně náhle přestaneme věnovat podivným okolnostem vraždění v Mnichově.
Ale neměli bychom. Možná tak pochopíme smysl celé šílené a nekonečné série – počátku další války, kterou nám ordinují papaláši z EU (unie byla prý stvořena pro to, aby nebyly války…). A proto zdaleka nejde jen o islamisty, ale především o ty, kteří je buď přímo organizují, nebo kryjí. Kteří nám předkládají k věření neuvěřitelné. Kteří skrývají a falšují důkazy.
V případě mnichovského masakru je to podobně „výživné“ jako v Nice: Lze téměř s jistotou říci, že video, které zachycuje vraha Aliho Sonboli (18), jenž v Mnichově postřílel osm lidí a 21 zranil, je podvrh. K tomuto závěru došlo nezávisle na sobě několik počítačových odborníků, kteří amatérské záběry střelce analyzovali, a výsledky zveřejnili na sociálních sítích.
Nakolik lživý je i zbytek příběhu, o kterém se snaží policie a média přesvědčit veřejnost, je už v této chvíli v podstatě jedno.
Když 2 x nula rovná se 1
Z útoků v Mnichově existují pouhé dvě videonahrávky pořízené na mobilní telefony. Na jednom střílí Ali před restaurací McDonald’s, na druhé bloumá po střeše obchodního centra Olympia. Tyto nahrávky měly podpořit oficiální verzi – že byl Ali při akci sám, a vyvrátit původní podezření, že střelci byli nejméně tři – tedy že šlo o organizovanou skupinu, zřejmě muslimských fundamentalistů. Ali byl krátce po činu nalezen u řeky s prostřelenou hlavou.
Především je s podivem, že ze z masakru zachovaly pouhé dvě nahrávky, když je obchodní dům a přilehlé ulice prošpikován kamerami – a svědků střelby bylo několik stovek. A lze předpokládat, že většina z nich měla mobilní telefon.
Policisté zřejmě nahrávky pouličních kamer zabavili, stejně jako část mobilních telefonů vyslýchaných svědků. Všem se dostalo upozornění, že zveřejněním případných nahrávek na sociálních sítích poruší zákon (maření vyšetřování).
Oba jediné záznamy řádění Aliho Sonboli jsou mizerné kvality, ač byly pořízeny ze vzdálenosti cca 50 metrů. Útočníka by na nich nepoznala ani jeho vlastní rodina. Není dokonce ani jisté, že na obou videích – před McDonaldem a na střeše obchodního centra – šlo o jednu a tutéž osobu. Lze se tak jen domnívat, protože měla podobné oblečení.
Druhé video ze střechy obchodního domu mělo vlastně jedinou funkci – podpořit pravost toho prvního. Vidět je jen rozmazaná postava, ale slyšet je docela dobře. A to především útočníkova věta: „Já jsem Němec“. Tato věta se stala důležitým stavebním kamenem oficiální verze případu: že byl vrahem Němec s dvojím občanstvím, který se zbláznil z počítačových her.
Video od restaurace McDonald’s, které zachycuje útočníka, prchající dav a zvuk výstřelů, je zcela zásadní. Jeho význam spočívá v tom, že útočník byl jen jeden.
Dvě videa jednoho muže
Autor tohoto videa není neznámý. Je jím německý novinář (!) Richard Gutjahr (40), který „náhodou“ také natočil v Nice kamion s atentátníkem z balkónu svého hotelu.
Náhoda? Kdo ví. Je však přinejmenším zvláštní, proč si Guthjar po svém „úlovku z Nice“ nepořídil lepší telefon.
Richard Gutjahr studoval žurnalistiku v Mnichově a Paříži, ve Washingtonu spolupracoval se CNN. Je spoluzakladatelem webové platformy LobbyPlag, která je informačním zdrojem pro lobbisty a politiky. Jeho manželka, Izraelka Einat Wilfová, spolupracovala s tajnou službou Mossad. Podle nepotvrzených informací je agentem i Gutjahr.
Nahrávka začíná rozmazaným záběrem (celek) na vchod restaurace McDonald’s. Proč si autor videa natáčel vchod restaurace? Bylo to tak, že stál na ulici, měl novinářských přetlak (Amoklauf), tak si začal točit místní unikátní pamětihodnost – restauraci McDonald’s – na mobil s kamerou s nejhorším rozlišením na trhu? Všechno tomu nasvědčuje.
Duch se zbraní
Každopádně: záhy se na videu hyperaktivního novináře Gutjahra objevuje před dveřmi restaurace postava – a novinář přičinlivě „zazoomuje“. Zleva se vynoří cosi jako přijíždějící nákupní vozík nebo dětský kočárek plus skupina lidí. Postava u dveří zvedá ruku jako by na ně ukazoval. Ozve se několik výstřelů, lidé se dávají na útěk, stejně jako autor videa. Nahrávka končí dramaticky: chaotickými záběry podlahy připomínajícími kultovní film Záhada Blair Witch.
I když si budeme pouštět Gutjahrovo video pořád dokola, uvidíme stále jen to, co jsme měli vidět: Z McDonaldu vychází muž a střílí do lidí.
K dramatické změně pohledu dojde až tehdy, když si nahrávku rozfázujeme „na okénka“ a soustředíme se na detaily. Tím se pro změnu dostáváme ke slavnému filmu Zvětšenina.
Pak dospějeme k jednoznačnému závěru. To, co jsme viděli předtím, nebylo skutečné.
Při úvodním záběru na restauraci vlevo vedle zavřených dveří je šedá plocha – podobná těm na jiných částech budovy. Na dalším snímku se na této šedé ploše objeví cosi jako šmouha – nebo duch. Dveře do restaurace jsou stále zavřené – jejich bílý rám připomínající kříž zůstává nehybný.
Na dalším okénku se duch mírně posouvá doprava po šedé ploše směrem ke dveřím. Čím blíž ke vchodu, tím více se začíná podobat postavě. Přede dveřmi se zhmotní ve střelce, který se otáčí, zvedá zbraň a pálí do lidí.
Střelec nevyšel ze dveří, ale skrz zeď! Buď jde o duchařinu, nebo o jasný důkaz, že bylo s nahrávkou manipulováno. Tedy: hlavní důkaz o jediném střelci, který vyšel Mc Donaldu, je podvrh.
Zametání stop
Retušoval video od McDonaldu jeho autor, novinář Guthjahr? A proč? Kvůli penězům, slávě, pocitu moci? Nebo ho upravil až následně někdo jiný? Co bylo na původním videu na vyretušované šedé ploše vedle dveří? Více střelců? Nikdo?
Případ střelce, který prochází zdí, může fungovat pouze tehdy, pokud neexistuje jiná nahrávka téže situace, která tu původní popře. A přesně to se stalo. Žádné alternativní video neexistuje. Tedy, ne oficiálně. Policii se ve spolupráci s médii (včetně sociálních sítí) podařilo „udržet na živu“ pouze jednu jedinou verzi reality, která tedy musí být pravdou.
Ano, je tu trochu problém, že do videonahrávky od McDonaldu někdo prokazatelně zasáhl – přinejmenším tak, že jí část vyretušoval. Ale co s tím, když jiný „pravdivý“ důkaz není?
Připomíná to události 11. září, kdy do dvou mrakodrapů narazila dvě letadla, která na vlastní oči nikdo neviděl. Všichni očití svědci viděli jen výbuch, prach – a následně to pak sledovali úplně všichni v televizi v plné parádě.
Když virtuální realita převálcuje skutečnost, je to jasné znamení, že tady jde o něco velkého.
Cosi, kvůli čemuž zřejmě nemá cenu dělat si nějaké dlouhodobější plány.
Převzato z: protiproud.cz