Video otevírající oči (níže) se skládá z mnoha řečníků, kteří pocházejíc z různých rasových i kulturních prostředí a kteří chtěli říci světu, co měli na srdci.
Dávají najevo jednu důležitou věc: nejsme to, jak vypadáme. Tím bychom si měli uvědomit, že je v nás mnohem více individuality než jen to, co nás prozrazuje navenek, jaké náboženství uctíváme nebo místo, kde jsme se narodili. Pod všemi těmito aspekty života je však jedno – člověk. Takže pokud soudíme někoho podle vzhledu, měli bychom myslet, jak neuvěřitelně úžasná bytost se může nacházet uvnitř, kam nevidíme.
Jen se ochuzujeme o příležitost a zároveň jsme nespravedliví k možnosti druhých být uznán ne podle jednotlivých prvků, ale komplexně jako celek, jako individualita se všemi náležitostmi.
Připomíná mi to dobu, když jsem se přestěhoval do Toronta. Přišel jsem tam z velmi malého města v Severní Britské Kolumbii (Kanada), kde je velice malá kulturní rozmanitost. Když jsem se tam přestěhoval, pracoval jsem jako číšník v italské restauraci a byl jsem představen několika srílanským a indickým kuchařům. Vzpomínám si, že jsem si myslel, že si nikdy nezapamatuji jejich jména a nikdy s nimi nebudu mít cokoli společného. Nebylo to tím, že bych byl rasista, jen jsem nikdy nebyl vystaven různým kulturním a rasovým odlišnostem a tak jsem předpokládal, že jsou ode mne velmi odlišní. Když jsem je poznal, uvědomil jsem si, jak hloupý byl můj postoj, a že jediná věc, která je tak odlišovala, byl vzhled.
Zde je slíbené video:
Video dává jasně najevo, že když soudíme někoho podle jeho vzhledu, pak se od něj záměrně odlučujeme, protože jsou „jiní“. Zdá se to skutečně směšné, když se na to člověk podívá z tohoto úhlu. Kvůli této separaci vedeme válku jeden proti druhému. Je to absurdní a opravdu to volá po naší pozornosti, abychom si uvědomili vliv sdělovacích prostředků ve snaze nás oddělit a uvést k nenávisti k těm druhým/jiným.
Když si uvědomíte, že to jsou jen symboly, které každému z nás darovala společnost, uvnitř si uvědomíte velký a hluboký posun. vyvstanou otázky, co nás tak radikálně odlišuje fyzicky a co psychicky. Možná, že existují alternativní řešení pro ty krize, kterými v této době procházíme jako společnost, abychom si uvědomili, že jsme od sebe vlastně záměrně odděleni na méně obsáhlé kultury ve snaze vzbuzovat strach jeden v druhém.
Chtěli jsme být volní, toho docílíme, když odstraníme všechny předsudky a ty malé věci, které nás tolik odlišují. Pak uvidíme, kdo opravdu jsme a budeme si moci vnímat i těch okolo.
archivní článek
