Zhruba před 6000 lety, nedaleko od Země, náhle explodovala v obrovská ohnivá koule, které moderní astronomové říkají supernova.
Ze Země by to vypadalo jako nová hvězda, která by byla jasnější než Měsíc pozorovatelná i za denního světla. První lidé, kteří to viděli, byli Sumerové – farmáři z dnešního Perského zálivu a lovci ryb na počátku úsvitu lidstva. Tuto událost zaznamenali ve svých mýtech a vyprávěních.
Jeden z učenců, který poprvé identifikoval tuto legendu, říká, že legenda se objevila v Egyptských hieroglyfických záznamech napsaných o tisíce let později.
George Michanowsky, lingvista z New Yorku, spisovatel a historik, věří, že legenda prošla Sumerskými symboly vypůjčenými od Egypťanů.
Pokud je to skutečně tak, znamenalo by to přehodnotit interpretaci některých známějších symbolů, jako je třeba ankh (symbol života) a královskou kartuš, kterou měl faraon Tut.
Někteří učenci dávného východu s teorií nesouhlasí. Michanowsky, sám sebe označuje za osamělého vlka, který pracuje bez podpory institucí anebo jiných dotací. Vypočítává, že jeho kritici nerozumějí astronomii. Astronomové věří, že supernova musela být největší kataklismatickou událostí na obloze, kterou kdy člověk spatřil.
Pozůstatky po supernově můžeme najít v jižním souhvězdí Vela. Jeho typ zdroje II. Supernova explodovala přibližně před 11,000-12,300 let a bylo asi 800 světelných let daleko. Radioteleskop detekoval pozůstatky po explozi. Jsou to rychle se otáčející hvězdy, kterým se říká pulsary v souhvězdí Vela na jižní hemisféře. Dle časové posloupnosti přijatých rádio impulsů, které vycházely z objektu, astronomové odhadli její výbuch na 8000 a 4000 let před n. l. Stalo se to ke konci období, kdy Sumerové žijící na severním pobřeží Perského zálivu vyvinuli první světovou astronomii, matematiku a písmo. Vědci byli značně zmateni odkazem, jelikož se v dnešní době nevyskytují žádné jasné hvězdy v této části oblohy.
Enki
Ale Michanowsky věří, že se jednalo o odkaz na supernovu Vela. Tuto teorii předložil v roce 1978 v knize The Once and Future Star (Bývalá a budoucí hvězda). Hvězda Vela se nacházela dvakrát nebo třikrát blíže zemi než slavná supernova, kterou spatřili čínští astronomové v roce 1054. Sumerové ji viděli každý den vycházet i zapadat, nízko nad vodnatým jižním horizontem.
Michanowský věří, že ta nebývalá podívaná je natolik uchvátila, až ji antropomorfizovali na boha Ea a navíc ji podpořili legendami a božstvy. Symbolický záznam hvězdy Vela, jak říká, se dá vystopovat od svého sumerského původu až po egyptské hieroglyfy pomocí „jednotného náhledu na představy jednotlivých kultur“. Například egyptský Ankh nebo kříž s okem, obvykle považován za představitele řemínkových sandálů. Ale Michanowský navrhuje, že oko může představovat hvězdu, kříž pak horizont Perského zálivu a nakonec jeho svislé rameno může být odrazem hvězdy na vodě. A dále dodává, že egyptská bohyně Sešat, patronka písařů, může mít původ v sumerské bohyni zvané Nibada, která byla patronkou matematiky, psaní a astronomie.
Seset
Sešat je zobrazovaná se sedmi špičatými ozdobami na hlavě, často ztvárněnými jako květina. Ale Michanowsky se domnívá, že ozdoba pochází ze sedmi poskládaných sumerských palmových stromů. Jsou to symboly, jež se oba pojí s bohem Ea a hvězdou Vela a mohou spíše reprezentovat samotnou hvězdu než květinu. Také věří, že hvězda Vela je zobrazena v jednom hieroglyfickém symbolu na Tutově kartuši či královském symbolu.
Symbol pilíře je na kartuši mezi posledními třemi. Obvykle se jím odkazuje na jižní egyptské město a všechny tři symboly dohromady se překládají jako „Vládce jižního Egypta.“ Ale s tímto překladem nebyli egyptologové příliš spokojeni, jelikož se jim zdá, že přehlíží severní část Tutova království.
Exploze supernovy se s největší pravděpodobností stala před 10.000 – 20.000 lety. Během této exploze se utvořily pozůstatky supernovy Vela. V roce 1976 astronomové z NASA naznačili, že obyvatelé jižní hemisféry se mohli pravděpodobně stát svědky této exploze a symbolicky ji zaznamenali. O rok později, si Michanowsky vzpomněl na některé nepochopitelné dávné značení, která zanechali v Bolivii původní obyvatelé Ameriky. Řezby zobrazují čtyři malé kruhy lemované dvěma většími kruhy. Menší kruhy se podobají hvězdnému seskupení v souhvězdí Vela a Carina. Jeden z větších kruhů může představovat hvězdu Capella. Další kruh se nachází v blízkosti pozice pozůstatků supernovy. George Michanowsky se domnívá, že obrazce mohou představovat výbuch supernovy tak, jak jej viděli původní obyvatelé.
Zdroj: suenee.cz