Vznik života ve vesmíru není vzácný. Vzácné je život udržet v nehostinných podmínkách na mladých exoplanetách.
K lednu 2017 potvrdila NASA 3,557 exoplanet a 2,668 planetárních systémů. Jejich počet se proto zvedl téměř dvojnásobně a zvýšila se tak i pravděpodobnost, že někde kolem cizí hvězdy obíhá planeta podobná té naší.
Nejen velikostí či atmosférou, možné je i to, že na této vzdálené planetě vznikl život. Přesto se nám mimozemšťany ještě nepodařilo objevit. Zřejmě proto, že jsou už všichni dávno mrtví.
Naznačuje to studie zveřejněná v žurnálu Astrobiology .
efekt nálevky
Pokud i na nějaké planetě život vznikl, dnes mohou být mimozemšťané pouze fosilie vyhynulých mikrobů.
“Časný život je velmi křehký. Věříme proto, že jen zřídka se vyvíjí dostatečně rychle, aby přežil, ” říká pro portál Big Think autor výzkumu Aditya Chopra . ,, Většina mladých planet má velmi nestabilní prostředí. Aby mohly být obyvatelné, živé organismy na nich musí regulovat emise skleníkových plynů. ”
Většina mikrobů se k tomu však nedostane. Nevyvinou se dostatečně rychle av důsledku toho se na planetě nemůže udržet stálá teplota vhodná pro zachování života a vody. Autoři studie to nazývají nálevkovitý efekt Gaii.
Podle tohoto efektu je vymírání jakýmsi předpokladem pro většinu forem života ve vesmíru. Říká také, že aby mohla být planeta obyvatelná, musí zůstat obydlená.
většina spadne
Hlavní roli v udržení života má tedy samotný život. Zpochybňuje to zažitý astrofyzikálních názor, podle kterého má každá explanéta v obytné zóně zajištěny stabilní podmínky pro vznik a udržení života – po mnoho miliard let.
“Udržet život na mladé vlhké skalnaté planetě v obytné zóně je skoro jako jezdit na divokém býkovi. Většina jezdců spadne, ” píší v článku pro Conversation autoři studie Aditya Chopra a Charley Lineweavera .
“Obydlené planety jsou ve vesmíru vzácné ne proto, že vznik života je vzácný. Ale proto, že obyvatelné prostředí je náročné na údržbu v prvních miliardách let existence planety. ”
Renáta Zelná pro Tech.sme.sk (překlad NS)