Nově jmenovaným poradcem pro vědu a techniku v administrativě nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa je universitní profesor David Gelernter na Yale. Ten na sebe přilákal minulý týden palbu kritiky při exkluzivním rozhovoru za kontroverzní výroky pro vědecký časopis Science Today.
David Gelernter si získal odpůrce již dříve díky své razantní kritice vůči vesmírné politice předchozí administrativy prezidenta Baracka Obamy, která chtěla v roce 2030 poslat člověka na Mars.
Gelernter přilil olej do ohně, když v rozhovoru pro Science Today k tématu uvedl: Jak bychom mohli zvládnout zorganizovat let na Mars s americkou posádkou v roce 2030, když jsme nikdy nedoletěli ani na Měsíc? Ten nápad je směšný, stejně tak jako Obamova administrativa, jestli můžu dodat… Přistání misí Apollo na Měsíci jsou tím největším podvodem v lidské historii…
Není to poprvé, kdy profesor zaútočil na autenticitu hrdinského eposu o přistání Američanů na Měsíci. V jedné ze svých knih publikované v roce 2012 píše:
V současné moderní době jsme nikdy nebyli mimo dosah magnetického pole naší Země. Je tu jen jediná výjimka, která patří 24 bytostem, které absolvovali lunární lety v misích programů Apollo. Ty proběhly během čtyř let v letech 1968 až 1972. Jiné vesmírné lety (před tím i potom) se odehrávají na tzv. nízkém orbitu Země (LEO – Low Earth Orbit) nebo níže. I mezinárodní vesmírná stanice ISS operuje v oblasti LEO.
Proč tomu tak je? Je to proto, že vzdálenosti od Země větší něž je LEO, by vedly k dřívějšímu poškození elektroniky pod vlivem zvýšené úrovně vesmírné radiace.
Teprve na počátku současného tisíciletí NASA oznámila vážný zájem o řešení otázky škodlivosti radiačních Van Allenových pásů, které obklopují Zemi, na případné vesmírné cestovatele a jejich technické vybavení. To samo o sobě navozuje (řečnickou) otázku: A co jste dělali v 60. letech?
Navzdory svým zvláštním prohlášením, je David Gelernter světově uznávaný vědec na poli počítačové techniky. Time Magazine jej v roce 2016 označil za jednoho ze 100 nejvlivnějších lidí 21. století. New York Times jej zase označilo za rockovou hvězdu počítačové vědy a jednoho z nejlepších počítačových vědců a vizionářů současnosti.
Zdroj: suenee.cz