Doktor Andrew Williams z Vesmírného centra Univerzity v Leicesteru poodhalil pozemšťanům, jak „hraje“ vesmír, resp. jak zní „temnota chladného vesmírného vakua“.
Zvuky byly shromážděny ze svou hlavních zdrojů – prvním jsou elektrony dopadající na svrchní vrstvu zemské atmosféry a druhým je plazma procházející skrz Slunce, uvedl server sci-news.com. Williams k projektu říká: „Transpozicí zvuků zaznamenaných satelity do slyšitelného spektra jsem byl schopen ukázat data jako zvukovou nahrávku, která nám umožňuje alespoň trochu poznat, co bychom ve vesmíru slyšeli, kdybychom tam byli a kdyby tamější zvuky byly slyšitelné pro lidské ucho.“
Data, převedená do audia, byla zaznamenána 9. července 2001 satelitem Cluster II. Doktor Williams je převedl do nahrávky s názvem „Chorus“ (sbor). Můžeme na ní slyšet krátké zvuky se zvyšující se frekvencí, které vznikají při dopadu elektronů na naši planetu. Druhá část kompozice je naopak hluboký pulzující zvuk, jenž vydává plazma proudící skrze Slunce.
Williams k vesmírné hudbě říká, že zvuky elektronů jsou trochu podobné zpěvu ptáků za rozbřesku. Něco takového vůbec nečekal. Rytmus pulzující plazmy je dle jeho slov zase jako tlukot srdce Sluneční soustavy.
Posluchače si ale fyzik příliš nezískal. „Je docela málo lidí, kteří si užívají, že se mohou zaposlouchat do tónů vesmíru; do zvuků, které pocházejí z míst, kam je nám přístup odepřen,“ dodal.
Zdroj: svetkolemnas.info