I když je slunce klidné a jeho viditelný povrch je povětšinou bez skvrn, vědci se snaží zjistit, jaký dopad by mělo pro světovou ekonomiku, kdyby došlo k náhlým aktivitám v podobě protuberance nebo výtrysků plazmatu.
Velký počet nabitých částic vysílaných Sluncem může zcela poškodit řídící jednotky satelitů, které krouží nad našimi hlavami. Znamenalo by to konec systémů GPS, GLONASS nebo komunikačních satelitů Iridium.
Právě jeden ze satelitů soustavy Iridium byl poškozen při přeletu nad oblastí jižní atlantické magnetické anomálie (SAA). Kvůli nižší magnetosféře byl satelit více než obvykle vystaven kosmickému a slunečnímu záření. To stačilo k jeho neopravitelnému poškození. Lze očekávat, že kdyby došlo ke sluneční hyperaktivitě, stejný osud by čekal tisíce satelitů.
Na povrchu Země to ale nebude o moc lepší. Poškozena bude zejména energetická infrastruktura. To povede k přerušení dodávek elektrické energie. A nebude se jednat o přerušení elektrického proudu na nějakém území, či dokonce v určitém státě, ale spíše na celém kontinentu, který bude zrovna vystaven dopadu sluneční bouře.
Třebaže se přerušení elektrického proudu nemusí jevit jako velký problém, tak v tomto případě povede k jasným ztrátám. Část klíčové infrastruktury určené k distribuci elektrické energie může být nadobro ztracena. Jde zde především o transformační stanice. Prakticky všechny transformátory budou následkem elektrostatické indukce na vyhození. Navrácení infrastruktury do původního stavu může trvat měsíce.
To se pochopitelně závažně promítne do fungování celých států. Společnosti se najednou probudí ve světě, kde nebudou mít přístup k penězům. Všechny bankovní systémy budou jednoduše nedostupné, a pokud by i některé fungovaly, tak lze předpokládat, že přerušení proudu by se dotklo i drtivé většiny prodejců a poskytovatelů služeb.
Američtí vědci se pokusili vyčíslit, jak velké ztráty by vznikly, kdyby k něčemu takovému došlo. Došli k závěru, že v situaci, kdyby bylo 66 % populace USA bez elektrického proudu, tak by americká ekonomika utrpěla ztrátu 42 miliard dolarů denně. Ztráty na úrovni kontinentu bez elektrické energie budou pochopitelně ještě větší.
Vezmeme-li v úvahu, jak dopad měla na svět Carringtonova událost, tedy sluneční bouře v roce 1859, můžeme si matně udělat obrázek, jak by se podepsala na dnešních společnostech, které jsou na elektronických technologiích takřka závislé.
Zdroj: freeglobe.cz