Společná mise Institutu vesmírného výzkumu Ruské akademie věd a NASA předpokládá vyslání vesmírné sondy na orbitu Venuše spolu s přistávacím modulem, píše britský list Daily Mail. Jak se uvádí, hlavním cílem mise bude výzkum skleníkového efektu na Venuši, který může objasnit mnohé otázky ohledně minulosti, přítomnosti a budoucnosti Země.
Příští týden se vědci z NASA mají setkat se zástupci ruského Institutu vesmírného výzkumu (IKI), aby projednali plány výzkumu Venuše, prohlásili dnes v americké vesmírné agentuře, oznámila Daily Mail.
Mise, kterou pojmenovali Venuše-D, předpokládá vyslání vesmírné sondy na orbitu Venuše, která tam má působit tři roky, spolu s přistávacím modulem, jenž stráví na nepřívětivé planetě pouze několik hodin, stojí v článku.Cíl společné pracovní skupiny je bližší poznání klimatu planety a zjistit, zda na ní mohl někdy existovat život. Na konci ledna NASA a IKI dostaly od skupiny zprávu, která vyhodnotila a upřesnila cíle mise, píše list.
„Byť je Venuše známá jako sesterská planeta Země, budeme muset o ní ještě mnoho zjistit včetně toho, zda na ní někdy byly oceány a život,“ uvedl ředitel oddělení planetárního výzkumu NASA Jim Green.
„Pokud pochopíme procesy, ke kterým dochází na Venuši a Marsu, budeme mít ucelenější představu o tom, jak se vyvíjejí planety zemské skupiny a rovněž dostaneme informace o minulosti, přítomnosti a budoucnosti Země,“ dodal vědec.
Skupina vědců se bude rovněž snažit zjistit, zda je možné uskutečnit let létajícího přístroje na slunečních panelech v horních vrstvách atmosféry. Tento přístroj by mohl být vypuštěn Venuší-D, vstoupit do atmosféry a samostatně zkoumat planetu v průběhu tří měsíců, uvádí list.
Venuše je planeta podobná Zemi jak svým složením, tak i svým rozměrem, ale otáčí se pomaleji a v opačném směru. Její hustá atmosféra nevypouští teplo, což vytváří obrovský skleníkový efekt. Proto je Venuše nejteplejší planetou sluneční soustavy a na jejím povrchu se taví dokonce i olovo. V 60., 70. a 80. letech Sovětský svaz vyslal na planetu celou sérii sond, nicméně na povrchu dokázaly pracovat pouze několik hodin, píše Daily Mail.
Tento projekt pod vedením Ruska se připravuje víc jak deset let. NASA se k němu připojila pouze před třemi lety, když Rusko nabídlo americké vesmírné agentuře spolupráci, uvedl David Senske z Laboratoře reaktivního pohybu NASA v Pasadeně (stát Kalifornie).
Předpokládá se, že mise bude senzací, srovnatelná pouze s úspěchem robotického vozítka Curiosity na Marsu, domnívá se Daily Mail. Start mise je naplánován na období 2025-2026.
Zdroj: sputnik.cz