Pokud skutečně existuje něco jako reinkarnace, proč si nepamatujeme své minulé životy? Když se nad tím vlastně zamyslíme, nepamatujeme si moc ani z tohoto života, natož z minulých. Proč vlastně?
Pro začátek je možné, že naše zapomnětlivost je tak trochu kosmickou milostí. Naše křehká mysl by pravděpodobně nedokázala zároveň zpracovávat všechny vzpomínky: na situace radostné, bolestné a potupné, na úspěchy, zmatky, pochybnosti, informace a rány spojené s tímto i dalšími životy. Byli bychom přetíženi a vyvedeni z rovnováhy. Jak bychom mohli být produktivní, šťastní a spokojení, kdyby nás neustále obklopovala minulost? (Bez ohledu na to, že někteří lidé rádi sebe a ostatní mučí tím, že neustále vytahují něco z minulosti. Trochu sebekontroly, prosím.)
Vzpomínky tohoto a minulých životů jsou tam někde pod zámkem pro naši vlastní ochranu. Vycházíme z nich, nejčastěji nevědomě, když porovnáváme náš postup životem. A tyto minulé životy nás rozhodně ovlivňují, aniž bychom se je snažili si vybavit. Máte iracionální strach z pavouků? Od prvního okamžiku nemáte rádi nového kolegu v práci? Milujete vše, co pochází od domorodých Američanů? Ano, jak si tu sedíte a čtete si tento článek, jste součtem všeho, čím jste kdy byli. Úžasné, že?
Pokud máte zájem, můžete začít s odhalováním tajemství svých předchozích životů. Doporučuji, abyste přitom udržovali věci v perspektivě a po svých výletech do minulých životů se vrátili žít ten současný naplno. Zde je pár věcí, které můžete zkusit.
Přezkoumejte svou víru
Pokud jste byli vychováváni ve víře, která reinkarnaci kategoricky odmítá, budete se s tím muset vyrovnat. Vaše mysl bude blokovat veškeré pokusy o proniknutí do minulosti, protože jste byli naprogramováni věřit, že žádná minulost neexistuje.
Pořiďte si deník minulých životů
Zapisujte si veškeré kousky a útržky, které začnete odhalovat o reinkarnaci a svých minulých životech. Zde je příklad: Před večeří jsem pomáhal synovi s projektem o sopce Vesuv a ten samý večer jsem viděl v televizi dokument o zničení Pompejí. Jaká náhoda, zvláště když vezmu v potaz, že mě vulkány nijak nezajímají. Vyvolalo to vzpomínku mumifikovaného těla z Pompejí, které jsem viděl jako kluk v muzeu. Fuj! Pokud bych to viděl ve svém deníku, začal bych zkoumat podezření, že jsem v minulosti mohl být poblíž Vesuvu, když vybuchnul. Jak na to? Proveďte výzkum o Pompejích. Zamyslete se nad tím. Hledejte další znaky. Zapište si do deníku otázky o tom, jak mohl tento život ovlivnit váš současný, a počkejte, jaké odpovědi se vynoří. Ptejte se dále.
Článek: energiezivota.com