Extrasolární planeta typu super-Země obíhající kolem červeného trpaslíka ležícího asi 40 světelných let od Slunce by mohla být novou držitelkou titulu ‚nejlepší místo pro hledání známek života mimo Sluneční soustavu‘. Mezinárodnímu týmu astronomů se ji podařilo pozorovat pomocí přístroje HARPS pracujícího na observatoři ESO/La Silla a dalších dalekohledů po celém světě.
Planeta obíhá v obyvatelné zóně kolem slabé hvězdy s katalogovým označením LHS 1140. Jedná se o těleso větší a hmotnější než Země, které si pravděpodobně uchovalo většinu své atmosféry. Planeta navíc přechází při pozorování ze Země přes disk své mateřské hvězdy, a to z ní dělá jeden z nejslibnějších cílů pro budoucí výzkum planetárních atmosfér. Výsledky byly publikovány 20. dubna 2017 ve vědeckém časopise Nature.
Nově objevená extrasolární planeta typu super-Země (super-Earth) nese označení LHS 1140b. Obíhá v obyvatelné zóně (habitable zone) kolem slabého červeného trpaslíka (red dwarf) LHS 1140, který na pozemské obloze leží v souhvězdí Velryby (Cetus).
Červení trpaslíci jsou hvězdy mnohem menší a výrazně chladnější než Slunce. Proto planeta LHS 1140b dostává jen asi poloviční množství energie ve srovnání se Zemí, přestože obíhá kolem své hvězdy desetkrát blíže než Země kolem Slunce.
Planeta se pohybuje téměř středem obyvatelné zóny kolem své hvězdy a ze Země pozorujeme její dráhu prakticky zboku. Každých 25 dní tak můžeme spatřit přechod planety přes disk hvězdy, při kterém odstíní část jejího záření.
„Je to nejzajímavější exoplaneta, jakou jsem viděl za posledních deset let,“ říká vedoucí autor práce Jason Dittmann(Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, USA). „Že by se nám podařilo objevit lepší cíl pro jeden z nejobtížnějších úkolů současné vědy – pátrání po důkazech existence života mimo Zemi – jsme nemohli ani doufat.“
„Současné vlastnosti tohoto červeného trpaslíka jsou obzvláště vhodné – LHS 1140 rotuje pomaleji a vydává méně záření s vysokou energií, než podobné málo hmotné hvězdy,“ vysvětluje člen týmu Nicola Astudillo-Defru (Geneva Observatory, Švýcarsko).
Pro existenci života jaký známe, musí planeta mít atmosféru a na povrchu kapalnou vodu. Je známo, že když jsou hvězdy typu červený trpaslík mladé, vydávají značné množství záření, které může být pro atmosféry obíhajících planet zničující.
Značná velikost planety však v tomto případě nabízí možnost, že těleso mohlo mít plně roztavený povrch po miliony let. Žhnoucí láva tak mohla obohacovat atmosféru o vodní páru ještě dlouho poté, co se mateřská hvězda zklidnila do současné relativně klidné zářivé fáze, a nakonec zaplavit planetu kapalnou vodou.
Objekt se podařilo objevit v rámci projektu MEarth, jehož dalekohledy detekovaly první charakteristické poklesy jasnosti hvězdy při přechodu exoplanety přes její disk. Pomocí přístroje HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) byla provedena důležitá následná pozorování, která potvrdila přítomnost planety typu super-Země. HARPS rovněž zpřesnil periodu oběhu tělesa a umožnil tak odvodit jeho hmotnost a hustotu.
Astronomové odhadují, že planeta je alespoň 5 miliard let stará. Rovněž se jim podařilo odvodit, že její průměr je téměř 18 tisíc kilometrů – je tedy asi 1,4krát větší než Země. Při 7krát vyšší hmotnosti než Země a mnohem vyšší hustotě se pravděpodobně jedná o kamennou exoplanetu s hustým železným jádrem.
Tato super-Země by mohla být prozatím nejlepším kandidátem na budoucí průzkum a detailní charakteristiku atmosféry, pokud nějakou má. Dvojice evropských členů výzkumného týmu Xavier Delfosse a Xavier Bonfils (oba CNRS a IPAG, Grenoble, Francie) k tomu dodává:
„Mohlo by se nakonec ukázat, že systém hvězdy LHS 1140 bude z pohledu budoucího výzkumu exoplanet v obyvatelné zóně ještě mnohem důležitějším cílem než Proxima b nebo TRAPPIST-1. Byl to mimořádný rok exoplanetárních objevů!“
Konkrétně budou již zanedlouho následovat pozorování pomocí kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope), na základě kterých bude možné odhadnout, jaké množství záření s vysokou energií dopadá na povrch LHS 1140b, a lépe tak zhodnotit předpoklady této planety, co se týče udržení života.
Dále v budoucnosti – jakmile budou k dispozici nové přístroje jako například ELT (ESO/Extremely Large Telescope) – je pravděpodobné, že vědci budou schopni provádět detailní pozorování atmosfér extrasolárních planet a LHS 1140b je pro takový výzkum mimořádně vhodným kandidátem.
Zdroj: nasvesmir.cz