Churchill je veřejnosti známý především jako válečný vůdce, jeden z nejvlivnějších politiků dvacátého století, jednoznačný historik a výmluvný řečník. On byl ale také vášnivým propagátorem vědy a techniky. Tento světoznámý politik načrtl již v roce 1939 své vědecké názory v 11ti stránkové eseji nazvané „Jsme sami ve vesmíru ?“, která byla nedávno objevena. Doslova v eseji napsal : „ Stovky tisíc mlhovin, z nichž každá obsahuje tisíce milionů sluncí, mají obrovské předpoklady, že musí existovat velké množství sluncí, které mají planety, jejichž klimatické parametry neznemožní život. Nejsem tak pyšný úspěchem naší civilizace, abych si myslel, že naše planeta je jediným místem v tomto obrovském vesmíru, kterou obývají živé inteligentní bytosti.“
Tento geniální vůdce, který slíbil, že bude bojovat proti Hitlerovi „na plážích, v otevřeném terénu i v zalidněných městech“, předpovídal, že navštívíme třeba i ve velmi vzdálené budoucnosti planetu Venuši nebo i Mars. Dokonce poznamenal, že pro mimozemský život je důležité, aby planeta měla teplotu „mezi několika stupni mrazu a bodem varu vody“.
Tato esej byla předána americkému Národnímu muzeu W.Churchilla ve Fultonu v Missouri v 80. letech minulého století, avšak nikdy nebyla veřejně publikována. Nyní byla znovu objevena v předvečer světové vědecké konference v Bostonu.
Astrofyzik Mario Livio, který analyzoval napsanou esej, chválil Churchillovy vědecké hypotézy. Livio doslova řekl, že dokument je „velkým překvapením“ a poukázal na to, že Churchill předčil svůj čas. Churchill četl Charlese Darwina na téma původu jedinců ve věku pouhých 22 let a to v době, kdy byl jako voják umístěn v britské armádě v Indii. Během druhé světové války se z pozice britského premiéra pravidelně scházel se špičkovými vědci a byl i prvním premiérem, který zaměstnal vědeckého poradce a podpořil vývoj britského jaderného programu. Livio zdůraznil, že „Vědecky přívětivé prostředí, které Churchill vytvořil ve Spojeném království prostřednictvím vládního financování laboratoří, teleskopů a technologického vývoje, přineslo poválečné objevy a vynálezy v oborech od molekulární genetiky po rentgenovou krystalografii. Ale jeho víra v existenci mimozemské civilizace pronikla na světlo světa až nyní „.