Polsko si připomnělo 1.srpna 73.výročí Varšavského povstání zorganizované Zemskou armádou v Němci okupované Varšavě. Při této příležitosti polští politici také připomněli Německu dosud nevyrovnané ztráty na lidských životech a materiální škody.
Polské úřady připravují podklady pro nárok na reparace od Německa za masivní škody způsobené Polsku během druhé světové války.
„Komise polského parlamentu připravuje analýzu toho, zda Polsko může právoplatně uplatnit nárok na reparace s tím, že bude mít podklady připraveny do 11. srpna,“ uvedl Arkadiusz Mularczyk, zákonodárce z vládnoucí strany Zákon a spravedlnost (PiS).
„Hovoříme zde o obrovských částkách a také o tom, že Německo mnoho let odmítalo převzít zodpovědnost za druhou světovou válku,“ řekl Jaroslaw Kaczynski, předseda PiS, „polská vláda se připravuje na historický protiútok.“
„Německo je samozřejmě politicky, morálně a finančně zodpovědné za druhou světovou válku,“ reagovala v Berlíně Ulrike Demmerová, mluvčí kancléřky Angela Merkelové.
„Německo už zaplatilo významné částky za všeobecné válečné škody včetně Polska a stále platí značné náhrady za nacistické zločiny,“ řekla Demmerová novinářům.
Demmerová také řekla, že „otázka německých reparací vůči Polsku byla v minulosti jednoznačně vyřešena právně i politicky.“
Druhá světová válka, která začala německou invazí do Polska v září 1939, zabila téměř 6 milionů polských občanů a způsobila obrovské materiální ztráty včetně zničení kulturních pokladů, průmyslu a celých měst.
Jaroslaw Kaczynski vyzval k odškodnění Německo již před deseti lety, když byl předsedou vlády.
„Pokud Židé dostanou náhradu za škody, tak to je správné, ale proč bychom neměli vznést nároky i my?“, ptá se Ryszard Czarnecki, člen PiS a místopředseda Evropského parlamentu.
Polská bývalá komunistická vláda, pod tlakem Sovětského svazu, se v roce 1953 dohodla, že nebude žádat další náhrady škod po Německu.
Ale polský ministr obrany Macierewicz k tomu uvedl, že Polsko komunistické éry bylo „sovětským loutkovým státem„, jehož rozhodnutí nemusí být nyní platné.
Varšavské povstání bylo ozbrojené povstání zorganizované Zemskou armádou v Němci okupované Varšavě. Propuklo 1. srpna a jeho účelem bylo osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády.
Povstání nemělo naději na dlouhodobý úspěšný boj bez pomoci zvenčí, protože povstalecké síly neměly dost lidí ani vybavení. Navíc se okupační síly dozvěděly o povstání hodinu předem a zavčas tak stihly uvést své jednotky do pohotovosti a zabezpečit některé klíčové posty, takže se nepodařilo ovládnout celou předpokládanou oblast ani získat všechen předpokládaný materiál.
Důsledky porážky povstání byly pro Polsko strašlivé. Byla při něm zdecimována elita polského národa, resp. to, co z ní zbývalo po pěti letech teroru. Celkem zemřelo 120–225 tisíc civilistů, přes 700 tisíc jich bylo vyhnáno z města a město samo bylo srovnáno se zemí.