USA zajišťují 70% evropských výdajů na obranu před vnějšími hrozbami, v první řadě ze strany Ruska, napsal v článku pro Times britský novinář Edward Lucas.
Není to první materiál, který se opírá o údajné obavy ze ztráty vojenské podpory a přítomnosti USA v Evropě, který hrozí „ruským strašidlem“, třebaže jinak západní média i politici neustále opakují, že studená válka skončila a dokonce vyčítají ruským činitelům, že varovně o začátku studené války hovoří. A raději neříkají, že země EU vynakládají na obranný rozpočet několikanásobek toho, co Rusko.
Musíme opustit myšlenku, že Spojené státy budou i nadále bránit Evropu. Dříve (v případě, že se americkým prezidentem stane Donald Trump) nebo později (v případě vítězství Hillary Clintonové) se to stane: americká pomoc při zajišťování bezpečnosti v Evropě vyschne, napsaly The Times.
Z pohledu Evropy již vypadá nechráněná: 500 milionů lidí s HDP ve výši 20 bilionů dolarů se v otázkách obrany spoléhá na 320 milionů lidí s HDP ve výši 17 bilionů dolarů, uvádí komentátor. To jest, že méně bohatá země poskytuje nejen 70% evropských výdajů na obranu, ale také bere na sebe nepřiměřené riziko. Je nepravděpodobné, že by Putin napadl Aljašku, ale pokud by se rozhodl zaútočit na pobaltské státy, riskují USA zatažení do války, v níž by se Chicago nebo New York mohly stát terčem mezikontinentálních raket, poukazuje Edward Lucas.
Během studené války bylo NATO „spojeno celkovým strachem z jediného nepřítele – Sovětského svazu“, ale nyní geopolitické, historické a osobní vazby mezi Spojenými státy a Evropou jsou oslabeny. Čína je mnohem větší hrozbou americkým zájmům, než Rusko, píše Lucas. 79letý senátor John McCain je vtělením generace, která se neustále ohlíží zpět do historie berlínské zdi a pláží v Normandii, odchází do důchodu. Mladí američtí politici mají velmi rozdílné názory, míní autor.
To vše je ještě umocněno skutečností, že Spojené státy cítí nevděk a podvod ze strany Evropy. Na konci studené války přislíbili evropští členové NATO vynaložit 2% HDP na obranu, ale jen málo z nich splnilo tyto sliby. Aby toho nebylo málo, tyto peníze jsou vynakládány především na platy a ne na vojenskou techniku. Technologická mezera mezi americkou armádou a ozbrojenými silami evropských spojenců se každoročně prohlubuje, před čímž varoval Evropany již v roce 2011 bývalý americký ministr obrany Robert Gates. Od té doby se bezpečnostní situace v Evropě zhoršila: občanská válka v Sýrii, „Islámského stát v Iráku, anarchie v Libyi. Kromě toho ruské letectvo a námořnictvo ohrožují nejen své nejbližší sousedy v rámci NATO, ale také Švédsko a Finsko, které nejsou členy aliance, tvrdí autor.
Amerika reagovala na hrozbu rozmístěním jednotek v Polsku a na území sousedních států zečtyřnásobila výdaje na obranu. Pentagon si je dobře vědom, poznamenal autor, že nejnebezpečnější signál, který může být odeslán do Kremlu bude, když USA nevezmou vážně ochranu svých spojenců. Nicméně reakci Evropy na výzvu probudit se od Roberta Gatese, lze označit za retardovanou: velká část západní a jižní Evropy nesdílí obavy svých východoevropských sousedů.
Vojenský nárůst a pocit pobouření v Americe je impulsem takovým politikům, jako Donald Trump, který věří, že by USA měly prostě přestat platit obranu svých spojenců. Na druhé straně, zástupce demokratiů Bernie Sanders je přesvědčen, že by země měla upustit od svého imperiálního poslání a radikálně snížit výdaje na obranu. S největší pravděpodobností, předpovídá Edward Lucas, se nikdo z nich nestane prezidentem. „Přes všechny své nedostatky, si je Hillary Clintonová plně vědoma nebezpečí, které představuje Rusko. Ví, že v případě, že se Kreml neudrží na svém dvorku, tedy ve východní Evropě, pak se v budoucnu Rusko stane vážnější hrozbou pro americké zájmy,“napsal autor materiálu.
Moudří Američané pochopili, že je pro USA prospěšné, aby Evropa zůstala silná, prosperující a sjednocená, a při podpoře Evropy může Amerika zůstat globálním zákonodárcem. „My Evropané musíme naléhavě začít vynakládat více na obranu a co je ještě důležitější, vynaložit je moudře v kombinaci oblastí a potenciálu. Musíme se také připravit na to, že jednoho dne Amerika přestane být naším „bezpečnostním deštníkem“. Ale tím, co děláme, jen zvyšujeme pravděpodobnost, že USA jím už nebude,“ uzavřel Edward Lucas.